Síla kopřivy

Kategorie: 

nettle in natureUž vás nebaví se stále stresovat cenovou nedostupností potravin? Proč nevyzkoušíte zařadit do svého jídelníčku bezplatné potraviny. Potraviny, které vás nejen nasytí, ale také budou léčit.  Přece jen stačí jít do přírody a utrhnout či sebrat je.

Neexistuje žádná potravina  jako je tato v supermarketu. Tato rostlina obsahuje nejen živiny, ale také energii. Rostliny, které rostou kolem nás, jsou ty které by jsme měli konzumovat. To je způsob, jakým matka příroda zařídila tento svět. Jen energie z potravin, které roste kolem nás, vás budou mít schopnost zásobit vším co ke zdravému životu potřebujete. Nebo si myslíte, že potraviny, které kupujete v obchodech, a které jsou  často dováženy ze vzdálených zemí, tráví dlouhé dny na lodi nebo v autě, v letadle,  můžou být srovnatelné? Potraviny které musí procházet radiaktivním zářením, které se sklízejí nezralé a jsou sprejovány  chemikáty. Že tyto potraviny mohou dodat vašemu tělu potřebnou energii a živiny pro  vitální život  až do pozdního věku. Já myslím, že ne. Pokud by matka příroda chtěla, aby jsme jedli pomeranče a banány, tak by rostli v našich klimatických podmínkách.  Každé jídlo má energii a vlastnosti, které jsou potřebné v podmínky ve kterých roste.  Máte pocit, že to zní příliš jednoduše? Lidé hledají ve všem velkou vědu a často je to tak zbytečné.

V dnešní době utrácíme spoustu peněz za dovážené super potraviny, které jsou často předražené, a vůbec nejsou lepší než ty, které můžeme najít zadarmo v parcích, lesích a zahradách. To by ale nebylo ziskové, a tak o nich mnoho neuslyšíte. Obchodníci se nám snaží vnutit myšlenku, že super zdravé potraviny jsou jen v exotických místech, nebo v zemích od nás vzdálených. Postrádíme základní znalosti, které naši prarodiče dědily z generace na generaci. Tyto znalosti se pomalu a jistě vytrácí. Jaká škoda!

Představím vám jednu potravinu, která je nám k dispozici bezplatně. Jistě ji znáte, ale mnoho z nás ani netuší její prospěšnost pro organismus a neví jak ji využít v každodenní přípravě jídla.  Už jste někdy jedli kopřivu? Přemýšleli jste někdy o tom, proč roste všude kolem nás?

Větčina lidí má kopřivu spojenou s nepříjemným popálením, ale málokomu se vybaví její příjemná chuť.

Kopřiva je původem z Evropy, Asie, severní  Afriky a severní Ameriky. Od starověku to byl zdroj potravy, vlákniny a léku. Kopřiva je vláknitá rostlina a byla využívána k výrobě tkanin od doby bronzové až do počátku 20. století.

nettle in nature 2Kopřiva je jedna z nejvíce rozšířených  bylin v Čechách. Roste snad úplně všude a proto je většinou považována za plevel. Již naši předkové si byli vědomi blahodárných účinků kopřivy pro naše tělo.

Například v Irsku, polévka z kopřivy byla  velmi populární a i dnes je stále připravována starší generací. Je to velice výživné a poměrně levné jídlo, jelikož kopřiva je zadarmo. Chuť kopřivy se dá srovnat s chuťí  špenátu a vařených okurek. Kopřivy mají neomezené využití v přípravě jídel. Mohou být použity v receptech místo špenátu, přidány do polévky, dušeného masa, salátu, atd ... Začlenění kopřivy do vašeho jídelníčku vám zajistí velké množství vitamínu A. 1 šálek kopřivy obsahuje 1790 IU vitamínu A, téměř trojnásobek denního doporučeného množství. Dále je to vynikající zdroj vitaminu K, vitamin který vaše tělo potřebuje pro srážení krve. Každý 1 šálek obsahuje od 369% do 493% doporučeného denního příjmu. Kopřiva je zdrojem železa,  1 šálek obsahuje od 7,7%  do 17,5% doporučeného denního příjmu, v závislosti na individuálním požadavku jednotlivce. Také obsah vápníku je významný; 1 šálek poskytuje od 32,9% do 42,8%  denní potřeby. Dále obsahuje aminy (zejména histamin a serotonin), rostlinné steroly, a velké množství chlorofylu.

Jak využívat kopřivu k přípravě jídla? Mladé listy  mohou být vařeny jako špenát, jako součást polévky, jako přiloha k  masu, vajíčkům a zeleninovým pokrmům. Kopřiva se používá jako surovina při výrobě  bylinného piva, a také jako obal pro sýr (zejména Cornish yarg).

Je doporučeno používat rukavice při sběru kopřivy, kvůli pálícímu efektu. Nejlepší způsob, jak sbírat kopřivu je s pomocí  nůžek. Sušené kopřivy již nepálí.

Kopřiva má širokou škálu aplikací v léčení různých onemocnění. Může být použita interně ve formě infuze, tinktury, elixíru, jídla a medu. Vnitřně se užívá pro: 

• Osteoartrózu kyčle, kolena a rukou

Několik klinických studií poukazují na léčivé účinky, které má kopřiva v léčbě osteoartrózy kyčle, kolena a rukou. Podle jedné studie z roku 2000, účastníci kteří používali kopřivové listy,  pocitovali méně bolesti a zdravotních problémů v porovnání s těmi, kteří dostávali placebo. Rozdíl ve snížení bolesti byl výrazný již v průběhu prvního týdne léčby. Po konci léčby, zdravotní problémy a bolesti  zcela  vymizeli.

• Benigní syndrom prostaty (BPS)

Kopřiva je účinná při zmírnění příznaků, spojených s BPS.

• Dna:

V Německu, je kopřiva používána jako bylinný lék na léčbu dny. Právě bolestivé popálení (píchnutí) pomáhá snižovat kyselinu močovou. Obsahuje vitamin C, o kterém je známo, že snižuje hladinu kyseliny močové.  Také šťáva a infuze z kopřivy může pomoci zmírnit bolest dny. Účinek není příliš silný, ale dlouhodobé užívání může přinést jednoznačné klinické výsledky.

• Anémie

Kopřivové listy obsahují železo

• Zažívání:

Adstringentní taniny chrání střevní stěny proti podráždění a infekci. Kopřiva stimuluje funkci jater a ledvin a čistí toxiny; zmírňuje průjem a nadýmání. Semena kopřivy zlepšují funkci štítné žlázy a snížují strumu (zvětšení štítné žlázy).

• Respirační systém:

Kopřiva čistí kataru kašle (zvýšení sekrece v důsledku alergie nebo infekce), bronchitidu, sennou rýmu a astma. Semena a čerstvé šťávy se používají při horečkách a onemocnění plic.

• Imunitní systém:

Antihistaminické vlastnosti  kopřivy napomáhají s alergiemi, jako je astma a senná rýma. Kopřiva má také detoxikační ůčinky. Flavonoidy, které kopřiva obsahuje, mají imunostimulační účinky. Antibakteriální vlastnost kopřivy působí proti Staphylococcus aureus a S. albus.

• Reprodukční systém:

Čaj z kopřivy stimuluje produkci mléka u kojících matek. Rovněž reguluje dobu menstulace a snižuje silné menstrulační krvácení.

• Močový systém:

Jako diuretikum; snižuje retenci (zadržování vody v těle), zánět močového měchýře a močové trubice. Pomáhá předcházet nočnímu pomočování a incontinence (samovolný únik moči)

• Pokožka:

Depurativní a protizánětlivé vlastnosti kopřivy pomáhají při léčení ekzémů, kopřivky a jiných chronických kožních problémů.

• Sezónní alergie:

Podle studie, která hodnotila extract z kopřivy, in vitro (“ve zkumavce” na kulturách buněk) ukazuje, že má tlumící efekt v některých klíčových případů zánětů, které způsobují příznaky sezónní alergie

• Cukrovka typu 2:

Výtažky z listů kopřivy mohou pomoci s glykemickou kontrolou u pacientů s cukrovkou 2. typu, kteří potřebují používat inzulín.

• Nehty

Pití  čaje z kopřivy každý den může podporovat zdravý růst nehtů, jelikož kopřiva obsahuje oxid křemičitý a jiné minerální látky nezbytné pro tvorbu nehtů.

 

Pro vnější použití, kopřiva může být využívána ve formě masti, krému, balzámu, bylinné lázně a oleje. Externě se využívá při:

• Arthritické a revmatické potíže:

Čerstvé kopřivy jsou přikladovány na bolestivá místa, což má za následek snížení lokálních bolestí. K odstranění bradavic může dojít při jejich potírání štávou  z kopřivy po dobu 10-12 dnů .

• Řezné rány, zranění, hemoroidy, štípnutí, popáleniny a opařeniny,  

Postiženou oblast potřete čerstvou šťávou či  čajem z kopřivy.

• Krevní oběh:

Popálení čerstvou kopřivou podporuje krevní oběh. 

 

Zde jsou některé obecné informace o kopřivě:

Běžná nazvání:

Kopřiva, Kopřiva dvoudomá

Čeleď:

Urticaceae – kopřivovité

Historie a folklór:

Předtím než se kopřiva začala využívat v lěčitelství, byla používána pro výrobu oděvů. V době bronzové se v Dánsku kopřiva používala pro výrobu pohřebních věnců. Během první světové války, když bylo nedostatek bavlny v Německu, bavlna byla nahrazena látkou z kopřivy. Kolem třetího století před naším letopočtem, Hippokratovi řečtí vrstevníci, aplikovali šťávu z kopřivy jako lék na hadí uštknutí a bodnutí škorpiona a také jako protijed při otravě po požití bolehlavu a blínu. Kopřiva měla také své využití římskými vojáky v chladném podnebí, kteří se švihali čerstvou kopřivou, což mělo za následek zvýšenou cirkukaci v těle. První evropští bylinkáři používali čaj z kopřivy k léčbě kašle, tuberkulózy, kurděje a na zastavení krvácení z nosu. Uzená kopřiva byla užívána k léčbě astmatu. V 17. století, bylinkář Nicholas Culpeper používal odvar z listů ve víně k vyvolání menstruace u žen. V 19. století, šťáva z kopřivy si získala reputaci jako všelék pro růst vlasů. Indiánské ženy v Americe věřili, že pití čaje z kopřivy během těhotenství posílí plod a napomůže k lehčímu porodu. Také to bylo používáno pro zastavení krvácení z dělohy po porodu. Kojící matky využítali čaje z kopřivy pro zvýšení produkce mléka.

Botanika:

Kopřiva je původem z Euroasie. Jedná se o trvalku. Bylina je obvykle dvoudomá, až 2 m vysoká. Lodyha je přímá, 4hranná, obvykle nekořenující, chlupatá, jen zřídka téměř lysá. Listy jsou vstřícné, křižmostojné, řapíkaté, čepel delší než řapík, vejčité až kopinaté, na bázi srdčité, na okraji pilovité nebo zubaté, chlupaté, zpravidla s větším množstvím žahavých chlupů na žilkách.  Květy jsou jednopohlavní, nejčastěji v jednopohlavních květenstvích, jež vyrůstají v paždí listů, samčí květenství přímá a latovitá, samičí kratší, klasovitá nebo hroznovitá, za květu přímá, později nící, s žahavými chlupy, obě květenství delší než řapíky listů. Květy 4četné, nenápadné, nazelenalé. Kvete z května až do října.

Využívané části:

Celá rostlina, listy, kořen, semena.

Sklizeň:

Nadzemních částí se sklízejí kdykoliv během vegetačního období. Kopřivy jsou nejlepší, pokud jsou  sklizené před rozkvětem. Kopřiva se může sklízet několikrát do roka. Pro lékařské účely, celá rostlina je řezána když kvete, v začátku  léta a je sušena pro použití v infuzích, tekutých extraktů, mastí, prášku a tinktur. Pro kulinářské použití jsou sebírány mladé listy z rostlin, méně než 10 cm vysoké.

Energie:

Chladná, mírně trpké chuti, nevýrazná.

Chemie:

Aminy - histamin, 5-hydroxytryptamin a serotonin. Minerály (obsahující draslík, železo a vápník), rutin, kvercetin, kyselina jablečná, kyselina mravenčí, a chlorofyl. Křemík, tanin, glucoquinines a vitamin A a C, K.

Akce:

Alternativní, Astringent (má stahující účinky), hemostatický, diuretikum, galactagogue, zvyšující krevní stavbu , antihistaminikum, podporuje vykašlávání, tonic (posilující), depurativní (čistí krev) a má protizánětlivé účinky.

Dávkování:

• Tinktura - ¼ až 1 čajová lžička maximálně dvakrát denně.

• Infúze (odvar) -  1 až 2 čajové lžičky sušených bylin na šálek vroucí vody. Louhovat 10 minut. Vypít až 2 šálky denně. Používá se k léčbě vysokého krevního tlaku, kongestivní srdeční únavy a senné rýmě.

• Studený čaj - 1 šálek dvakrát až třikrát denně. Používá se jako diuretikum pro takové problémy jako močová strangurie (řezavá, pálivá bolest při močení) a zánětlivých stavů, včetně nefritidy a cystitits (zánět močového měchýrě).

• Teplý čaj -  2 až 3 šálky denně. Používá se k léčbě astmatu, mukózy v plicích, průjemů, úplavice, hemeroidů, různého druhu krvácení a letní úplavice (zejména u dětí). Je také velmi užitečný při léčbě hlenu v tlustém střevě u dospělých.

•Užívání  120mg kořene z kopřivy třikrát denně (celkem 360 mg) má léčivé účinky pro benigní hyperplazie prostaty (nezhoubné zvětšení předstojné žlázy).

• Děti od věku 2 let a osob starších 65 let - začít s nižšími dávky a lehčí formou, jako je čaj,  a podle potřeby popřípadě zvýšit dávky, či formu ( například: tinkturu místo čaje). Kopřiva by neměla být konzumována dětmi do věku 2 let.

Bezpečnost pří používání:

• Nekonzumujte při otoku zaviněném poškozeným srdcem nebo ledvinami.

•Nekonzumujte pokud berete  diuretika a antihypertenzitiva.

• Vysoký krevní tlak: Podle některých zjištění, kopřiva (především její listy a semena)  může snižovat krevní tlak. Pokud užíváte léky na krevní tlak spolu s kopřivou, Váš krevní tlak může klesnout příliš nízko.

• Vyhýbejte se kopřivě pokud užíváte warfarin. Kopřiva obsahuje velké množství vitaminu K, což by ovlivnilo účinnost léku.

• Diuretika snižují hladinu draslíku, což je základní živina. Pokud kopřivu používáte často, jezte potraviny s vysokým obsahem draslíku jako jsou banány a čerstvá zeleniny.

Ekologická otázka  a ochrana byliny:

Kopřiva je velice rozšířená bylina. Lze ji nalézt v lesu, na loukách v zahradách, u silnice, téměr všude.  Kopřivy snášejí různé druhy půdy. Mají rádi vlhkost a půdu bohatou na dusičnany a fosforečnany. V těchto podmínkách mohou kopřivy růst do výšky metru nebo i více. Kromě své plodné kapacity pro produkci osiva, se může kopřiva reprodukovat nebo šířit vegetativně pomocí jejich podzemích stonků - oddenků. Člověk a živočišný odpad může být zodpovědný za zvýšenou hladinu fosfátu a dusíku v půdě, což poskytuje ideální prostředí pro rust kopřiv. Poměr klíčivosti kopřivy je zhruba 50%. Rozmnožuje se kořenovým dělením na jaře. Jednotlivá bylina se rozroste do velkých shluků do 2 až 3 let.

 

Reference:

Bown, D. (1995). Encyclopedia of Herbs. London: Dorling Kindersley Limited, pp. 398.

Beyazit,Y. Kurt, M. Kekilli, M. et al. (2010). ‘Evaluation of Hemostatic Effects of Ankaferd as an Alternative Medicine’, Alternative Medicine Review, 15, pp. 329-336 [Online]. Available at: http://altmedrev.com/publications/15/4/329.pdf (Accessed: 13 March 2014).

 Castleman, M. (1995). The Healing Herbs : The ultimate guide to the Curative Power of Nature's Medicines. New York: Bantam Book, pp. 393-398.

 Dar, S.A. Ganai, F.A. Yousuf, A.R. et al. (2013). ‘Pharmacological and toxicological evaluation of Urtica dioica’, Pharm Biol, 51, pp.170-80.

 Frawley, D. D. (2001). The Yoga of Herbs. Twin Lakes: Lotus Press, pp. 208.

 Hoffmann, D. (1996). Holistic Hetbal: A Safe and Practical Guide to Making and Using Herbal Remedies. New York: Harper Collins .

 Jacquet, A. Girodet, P.O. Pariente, A. et al. (2009).  ‘Phytalgic , a food supplement, vs placebo in patients with osteoarthritis of the knee or hip: a randomised double-blind placebo-controlled clinical trial’, Arthritis Res Ther, 11(6), pp. 192 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/20015358 (Accessed: 13 March 2014).

 Janke, R. DeArmond, J. Coltrain D. (2014). Kansas Herbs. Available at: http://www.ksre.ksu.edu/ksherbs/stinging_nettle.htm (Accessed: 13 March 2014).

 Kianbakht, S. et al. (2013). ‘Improved glycemic control in patients with advanced type 2 diabetes mellitus taking Urtica dioica leaf extract: a randomized double-blind placebo-controlled clinical trial’, Clinical Laboratory, 59 (9-10), pp. 1071–6 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24273930 (Accessed: 13 March 2014).

Koch, E. (2001). 'Extracts from fruits of saw palmetto (Sabal serrulata) and roots of stinging nettle (Urtica dioica): viable alternatives in the medical treatment of benign prostatic hyperplasia and associated lower urinary tracts symptoms', Planta Med, 67(6), pp. 489-c500 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/11509966 (Accessed: 13 March 2014).

Lopatkin, N. Sivkov, A. Schläfke, S. et al. (2007). ‘Efficacy and safety of a combination of Sabal and Urtica extract in lower urinary tract symptoms—long-term follow-up of a placebo-controlled, double-blind, multicenter trial’, Int Urol Nephrol, 39(4), pp. 1137-46 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/18038253 (Accessed: 13 March 2014).

 McIntyre, A. (2010). The Complete Herbal Tutor. London: Gaia, pp. 167.

 Randall, C. Randall, H. Dobbs, F. et al. (2000). ‘Randomized controlled trial of nettle sting for treatment of base-of-thumb pain’, J R Soc Med, 93(6), pp. 305-9 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/10911825 (Accessed: 13 March 2014).

 Roschek, B. Fink, R.C. McMichael, M. et al. (2009). ‘Nettle extract (Urtica dioica) affects key receptors and enzymes associated with allergic rhinitis’, Phytother Res, 23(7), pp.920-6.

 Safarinejad, M.R. (2005). ‘Urtica dioica for treatment of benign prostatic hyperplasia: a prospective, randomized, double-blind, placebo-controlled, crossover study’, J Herb Pharmacother, 5(4), pp. 1-11 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/16635963 (Accessed: 13 March 2014).

 Schneider, T. Rubben, H. (2004). ‘Stinging nettle root extract (Bazoton-uno) in long term treatment of benign prostatic syndrome (BPS). Results of a randomized, double-blind, placebo controlled multicenter study after 12 months’ , Urologe A, 43(3), pp. 302-6 [Online]. Available at: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/15045190 (Accessed: 13 March 2014).

 Tierra, M. (1992). Planetary Herbology. Twin Lakes: Lotus Press, pp. 333-334.

 

 Wikipedia! (2014). Available at: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Brennnessel_1.JPG (Accessed: 13 March 2014).

 Wikipedia! (2014). Available at: http://en.wikipedia.org/wiki/Urtica_dioica (Accessed: 14 March 2014).

 Wilmont, S. Bilanow, T. (1999). The Healing Power of Vitamins, Minerals, and Herbs: The A-Z Guide to Enhancing your Health and Treating Illness with Nutritional Supplements. Pleasantville: The Reader’s Digest Association, Inc.

 Woodlands.co.uk! (2014). Available at: http://www.woodlands.co.uk/blog/woodland-flowers/white-flowers/stinging-... (Accessed: 14 March 2014).